Kontinuální porodní péče

12.11.2015 18:26

Ve většině vyspělých zemí si ženy mohou zvolit, jak o ně bude v průběhu narození jejich dětí pečováno.[1]  Standardně je součástí zdravotnického systému tzv. kontinuální péče. Kontinuální péče bývá prováděná jednou porodní asistentkou nebo skupinou spolupracujících asistentek. Její hlavní výhoda spočívá v tom, že je o ženu pečováno tímto způsobem v průběhu těhotenství, porodu i po porodu. Jedná se tedy o vysoce individuální, efektivní a citlivou podporu a pomoc ženě procházející touto převratnou životní situací.

Péče v těhotenství obnáší standardní postupy jako je kontrola krevního tlaku, moči, sledování růstu miminka, diagnostika případných zdravotních problémů, ale i konzultace spojené s celou šíří mateřství.

Péče při porodu se ničím neliší od běžné práce porodní asistentky, avšak s tím rozdílem, že kvalifikovaná porodní asistentka může ženu provádět porodním procesem s respektem k jejím dříve vysloveným a prodiskutovaným přáním a žena je provázena důvěrně známou osobou, což je pro jemný porodní mechanismus velmi zásadní faktor.

Péče po porodu obnáší kontrolu zdravotního stavu rodičky a adaptace dítěte, podpora kojení a hlavně návštěvy doma v průběhu šestinedělí podle individuálních potřeb, což je velmi žádoucí nejen z pohledu zdravotního stavu ženy i dítěte, ale jedná se také o důležitou podporu ženy v nové situaci, a to převážně prvorodiček.

Mnohé studie[2] ze zemí, které jsou s naší zemí srovnatelné kulturně i úrovní zdravotnictví, kde je ale tento typ péče nabízen automaticky (mimo jiné Velká Británie, Austrálie, Kanada aj.) dokázaly jednoznačný pozitivní vliv tohoto modelu. Nejvhodnější je pro ženy s bezproblémovým (fyziologickým) těhotenstvím, u kterých je nízké riziko komplikací během porodu, tzn. 75 % všech těhotných žen (zdroj WHO, 1999).

Těhotné ženy v kontinuální péči porodní asistentky (tedy kontinuální primární péči) udávaly vyšší míru mateřské spokojenosti. Čím to bylo způsobené? Výsledky[3] jsou výmluvné – ženy, o které se staraly kvalifikované porodní asistentky, měly významně méně:

  • předporodních hospitalizací
  • nástřihů hráze
  • instrumentálních porodů (kleště, vakuová exprese)
  • méně potřebovaly u porodu jakoukoli analgezii, lékové tišení bolesti
  • častěji spontánně vaginálně porodily
  • cítily větší kontrolu nad porodním procesem
  • snáze zahajovaly kojení
  • byly obvykle dříve puštěny domů
  • aj.

Při tom statistiky úmrtnosti žen a dětí měly obě skupiny (běžná péče/kontinuální péče) stejnou.

Podíváme-li se však za čísla a statistiky dál, kontinuální péče převyšuje běžný přístup v ČR v mnohém dalším. V průběhu porodu je pro ženu velmi důležitý pocit důvěry, neboť je to klíčový faktor pro pocit bezpečí. Pocit bezpečí má přímý vliv na porodní proces, který je nebezpečně narušován stresovými hormony, jakmile se žena cítí pod tlakem okolí nebo je jakkoli znejistěna či zneklidněna. Studie WHO zjistily: „že žena s nízkým rizikem, která rodí první dítě ve fakultní nemocnici, může být ošetřována až 16 lidmi během 6 hodin porodu, avšak po většinu času je stejně sama (Hodnett a Osborn 1989b). Rutinní postupy, které jsou pro tyto ženy neznámé, přítomnost cizích lidí a osamělost během I. a II. doby porodní způsobují stres, a stres může mít vliv na prodloužení porodu nebo na nastartování procesu, který byl popsán jako „kaskáda intervencí“.“

Přítomnost porodní asistentky, kterou rodící žena zná a důvěřuje jí oproti zástupu cizích zdravotníků, není tedy „pouze“ šetrnější pro matku a dítě, jak psychicky, tak fyzicky, ale vede i k celkově nižším finančním nákladům.

 

Shrnutí

Kontinuální primární péče vede statisticky ke snížení počtu císařských řezů, menšímu procentu nutnosti zásahů do porodu (intervencí – analgezie, podávání léků, nástřihy, instrumentálně vedený porod), menšímu výskytu porodních poranění, nutnosti operativního ukončení porodu a vede k větší spokojenosti žen.

Zkušenosti ze zahraničí jasně potvrzují, že posílení profesních kompetencí a samostatné práce kvalifikovaných porodních asistentek vede k lepším zdravotním výsledkům, uvolňuje ruce porodníkům k řešení patologických a vysoce rizikových porodů. Tím, že model kontinuální péče je nízkonákladový a efektivní (metaanalýza Cochrane databáze, 2008), a v neposlední řadě zvyšuje celkovou spokojenost nejen rodiček, ale i zdravotníků, získává ve světě hlavní místo v péči o ženu i dítě a rozšiřuje se jako nejvhodnější porodní péče. 



[1]   Analýzy praxe porodních asistentek v Německu (pracující buď samostatně, nebo obvykle v týmech okolo porodních domů a porodních center) jsou každoročně publikovány na www.quag.de (instituce zaměřená na kontrolu kvality výsledků porodů mimo zdravotnické zařízení v Německu).

[2]   Některé z nich jsou dostatečně rozsáhlé a vypovídající samy o sobě, kromě toho byly shrnuty do metaanalýz, tj. studií pečlivě shrnující výsledky několika předchozích prací. Významnou je metaanalýza provedená odborníky z Cochrane foundation (instituce zabývající se analýzami medicínských studií, které mj. podrobuje přísné kritice z hlediska metodiky a porovnatelnosti mezi studiemi navzájem).
http://www2.cochrane.org/reviews/en/ab004667.html
plný text na www.who.int/entity/rhl/reviews/CD004667.pdf

[3]   Tato metaanalýza provedená v roce 2008 shrnula 11 studií zahrnující přes 12 tisíc žen, které byly náhodným losem určeny do kontinuální péče o těhotnou prostřednictvím jedné porodní asistentky (příp. skupiny porodních asistentek) nebo do péče medicínské prostřednictvím rodinného lékaře nebo gynekologa, případně gynekologa-porodníka.